close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2007

Patrick Bosso

28. listopadu 2007 v 14:15 | Claire |  Životopisy
Patrick Bosso
Datum narození: 12.9. 1962
Místo narození: Francie, Marseille
Povolání: Herec, bavič

Ludvík XIV

21. listopadu 2007 v 18:27 | Claire |  Dějepis
LUDVÍK XIV.

Narodil se r. 1638, korunován na francouzského krále byl již v roce 1643, tedy v jeho šesti letech.Vládu zastávala jeho matka a ministr kardinál Mazarin.V té době se šlechta postavila proti trůnu a jeho danˇové politice. Tomuto hnutí odporu se říkalo fronda.Osobně se vlády Ludvík ujal ve 23 letech.
Vládl jako absolutistický panovník, to znamená, že o všem rozhodoval sám.Nechával si říkat král Slunce, jeho dvůr byl střediskem největších spisovatelů, hudebníků i výtvarníků své doby.Ludvík o sobě řekl známý výrok- "Stát jsem já".Roku 1649 přestěhoval dvůr do paláce ve Versailles, je to nádherný palác poblíž Paříže.Versailles byl a stále je ,(nyní je zpřístupněn veřejnosti)plný skvostu, stříkajících fontán a keřů sestříhaných do různých tvarů-důkazem této nádhery byl fakt, že provoz paláce stál panovníka 1/10 státního majetku.Ministrem financí jmenoval francouzského státníka Jeana Colberta, za jehož vlády vzkvétal obchod i řemesla.

Ludvík se stále obával habsburského obklíčení.Usiloval jednak o zabezpečení zemí, které by mohly zacelit mezery ve francouzských hranicích (ve válkach svedených v letech 1667-68 a 1772-78, jimiž získal Španělské Nizozemí a Franche-Comté)a jednak o vytvoření "železné hranice", hradby pevností, jejichž nejhustší řada stála na severu a východě, aby mohla zabránit vniknout do nitra království, jak se to v minulosti podařilo Angličanům a Habsburkům.Úspěch mu zřejmě dodal velké troufalství, nebotˇ r. 1700 přijal vůli bezdětného španělského Habsburka Karla II., který odkázal Ludvíkovu vnuku Filipovi celé španělské imperium-Španělsko, Latinskou Ameriku, jižní Nizozemí a polovinu Itálie-přestože věděl, že když se ocitne tolik území najednou v rukou dynastie Bourbonů vyvolá to celoevropskou válku.Po určitých francouzských vítězstvích (1702-03) následovala série zdrcujících porážek (1704-09).Pak se projevil význam "železné hranice", která přiměla vyčerpané protivníky Francie strany k uzavření komromisní dohody v Utrechtu(1713) a Rastattu (1714).Filip si na jejich základě udržel Španělsko a Latinskou Ameriku, zatímco Savojsko a Británie se podělili o ostatní oblasti.

Ludvík tedy uhájil celistvost francouzských hranic a jednou provždy skoncoval s hrozbou habsburského obklíčení.Válkami, které vedl však zemi značně ochudil a svým následníkům připravil dědictví finančních potíží a vnitřní nespokojenosti, která ohromila jejich moc.Ludvík zemřel roku 1715, po 72 letech vlády.

Natacha Lindinger

10. listopadu 2007 v 18:53 | Claire |  Životopisy
Natacha Lindinger
Datum narození: 9.11. 1970
Místo narození: Francie - Paříž
Povolání: Herečka

Romulus a Remus

2. listopadu 2007 v 14:24 | Claire |  Dějepis
Romulus a Remus

Rod legendárního Aenea vládl ve městě Alba Longa po 15 generací. Tehdy se královské dceři Rhei Silvii narodili dva chlapci- dvojčata Romulus a Remus. Jejich otcem byl podle pověsti samotný bůh války Mars. Z obavy před úklady mocichtivého strýce, který chtěl chlapečky zabít, dala matka oba novorozence do košíku a svěřila je řece.
Vlny zanesly košík ke břehu, kde se nad plačícími dětmi slitovala vlčice a odkojila je svým mlékem. Když chlapci trochu povyrostli, ujal se jich pastýř Faustulus a vychoval je. Tak bratři vyrostli a rozhodli se, že si založí vlastní město. Vyhlédli si příhodné místo, ale pak mezi nimi vznikl spor, po kom z nich se bude město jmenovat. Zprvu zápasili , ale byli oba stejně silní a obratní. Nakonec měla rozhodnout vůle bohů. Ti seslali znamení v podobě letu ptáků.
Římský historik Livius zaznamenal pověst takto: Jako první uviděl kroužit šest supů Remus, který stál na pahorku Aventinum. Vzápětí však Romulus na Palatinu zahlédl supů dvanáct. Podle mínění většiny Romulus zvítězil, město pojmenoval podle sebe Roma a pluhem kolem něj vyoral brázdu, která měla představovat budoucí hradby. Když je Remus se smíchem přeskočil, rozhořčený bratr ho zabil se slovy: " Takto skončí každý, kdo překročí hradby mého města!" A skutečně za dlouhou, více než tisíciletou historii starověkého Říma se nepříteli podařilo překročit hradby jen třikrát.
Vlčice kojící Romuluse a Remuse
romulus