Moulin se vrátil: Nejznámější francouzský komisař
Každý rok se herec Yves Rénier aneb komisař Moulin vrací před televizní kamery, aby natočil nové epizody "svého" nestárnoucího kriminálního cyklu. Ani po letech neztrácí nic ze své popularity - především u nás. Slavný policista, neohrožený drsňák s dobrým srdcem, o němž všichni v jeho okolí vědí, že při práci používá poněkud svérázné vyšetřovací metody.
Slavný policista, neohrožený drsňák s dobrým srdcem, o němž všichni v jeho okolí vědí, že při práci používá poněkud svérázné vyšetřovací metody.Přesto, anebo právě proto mívá úspěch... Francouzského herce Yvesa Réniera si diváci už dávno ztotožnili s touto jedinou rolí. Není však jen komisařem Moulinem, ale také autorem scénářů oblíbených detektivek a občas i režisérem. Navíc si v seriálu zahrála i jeho starší dcera Samantha, což pro Réniera znamenalo výrazný ústupek. Z rozhodnutí své dcery stát se herečkou, přičemž jejíž talent je nesporný, totiž nebyl nikdy nadšený. Sám dobře ví, jak je herecké povolání často obtížné a že najít dobrou práci trvá i několik let.
Setkání herecké
Dnes téměř šedesátiletý Yves Rénier se nikdy hercem stát nechtěl a došlo k tomu jen náhodou. "Po pravdě řečeno, nebyla to ani tak moje svobodná volba, jako souhra různých okolností. Nikdy jsem nepomyslel na to, že bych mohl být hercem," říká. Pravdou zůstává, že jednou doprovázel kamaráda, který se styděl a nechtěl jít sám, na kurz herectví.
Když na něj čekal, trochu se nudil. V tu chvíli ho oslovil profesor, který ho požádal, zda by jim nechtěl předvést nějakou improvizaci. Rénier odmítl, žádné nadšení to v něm nevzbudilo, ale profesor naléhal. "Nechal jsem se nakonec přemluvit a společně s kamarádem jsem tam zahrál nějakou scénu... Jenomže profesorovi se to líbilo a nabídl mi, abych v kurzu zůstal. A tak to vlastně všechno začalo." Setrval spíš ze zvědavosti než s velkými ambicemi. Dnes klidně přiznává, že herectví rozhodně nebylo jeho vysněnou profesí a považuje ho za "divné" povolání. Přesto se mu na hercích něco líbí: jejich křehkost, hravost a dětinskost.
Setkání policejní
Než se v roce 1975, kdy mu bylo už jednatřicet let, "potkal" s Moulinem, neměl příliš hereckého filmového štěstí. Hrál hodně na divadle, v roce 1970 dokonce hostoval se souborem Rogera Planchona i v Praze (kvůli zlomené noze nakonec nevystoupil).
Herecké příležitosti byly jen občasné a rozhodně se nedalo říct, že by díky nim vycházela jeho hvězda. Ani při prvním setkáním s detektivním žánrem to nevypadalo, že by to byla ta opravdová cesta k úspěchu. A protože práce bylo tenkrát málo, dlouho nepřemýšlel a roli komisaře přijal.
"Byla to náhoda. Prostě mi ji nabídli. Takové věci se v životě stávají," konstatuje prostě. Už déle než třicet let žije doslova dvojí život - s Moulinem jsou si bližší než jen jako postava a její představitel. V průběhu let, kdy seriál získával stále větší oblibu a popularitu, začal Rénier psát scénáře a některé díly i režírovat. To ho tak trochu vrátilo k jeho dávnému snu: když totiž vyrostl z dětské touhy být pilotem, chtěl se stát kameramanem či režisérem.
Dnes točí jeden až dva díly ročně. "Moulin je postava, která se vyvíjí, nikdy není stejný. Vkládám do ní kus sebe, svého života, svého vztahu k ženám, přátelům, ke svým dětem," říká Yves Rénier. Velmi dobře si uvědomuje, že ho mají diváci rádi i proto, že ho dobře znají. Ovšem není bez zajímavosti, že ve Francii není jeho komisař zdaleka tak oblíbený jako Navarro. Proč? "Moulin není tak smířlivý," říká.

